Kulturní památky

Renesanční radnice - budova renesanční radnice nacházející se na západní straně náměstí byla postavena na základech dvou gotických domů. Budova je poprvé připomínána v polovině 15.století. V roce 1525 byla k radniční budově přistavěna renesanční radniční věž. Po požáru v roce 1610 byla přestavěna italským stavitelem Carolem Valmadin a ozdobena sgrafity. V průčelí věže stojí postavy dvou 4,80 m vysokých obrů, rolandů, v římské zbroji. Do nároží radniční věže byli umístěni v roce 1641. Do horní části věže byly v roce 1789 umístěny věžní hodiny. Radnice byla několikrát přestavována a postupem času měnila svoji tvář. Poslední a nejvýznamnější přestavba byla provedena v roce 1912, kdy byla zrestaurována v předcházejících letech silně poškozená sgrafita.
Fasáda věže je ozdobena plastickým městským znakem v podobě z roku 1759. Věž je zakončena ochozem a barokní bání s lucernou. Poslední rekonstrukce stavby byla provedena v roce 2002. V podloubí radnice je zachováno okno do mazhauzu domu s pozdně gotickým portálem. V ostění slavnostního vchodu jsou umístěny český a slezský loket, které jsou dokladem bohaté obchodní činnosti města v dávno minulých dobách.
Za pozornost stojí i velká plastická mapa Krkonoš z roku 1933 pocházející od R.Bienerta z Liberce, provedená v měřítku 1: 25.000.

Morový sloup - uprostřed náměstí se nachází raně barokní morový sloup postavený v roce 1678. Nechala jej postavit manželka majitele panství Sibylla Lamboyová jako ochranu města před morovou nákazou. Morový sloup je v základě šestiboký a v nárožích je ozdoben sochami světců: Sv. Antonína, Sv.Jana Nepomuckého Sv.Rocha, Sv.Františka, Sv. Sebastiána a Sv. Ignáce. Ve výklenku v dolní části je umístěna socha spící Sv.Rozálie - patronky nemocných morem. Na patě sloupu jsou znázorněny znaky rodu Lamboyů a postava Panny Marie chránící svým pláštěm děti. V nejvyšší části sloupu je opět umístěna sochy Panny Marie. V roce 2000 byla provedena celková rekonstrukce této památky včetně instalace slavnostního osvětlení a osazení ochranného plůtku.

Pomník císaře Josefa II. - dne 24.června 1906 byl na veřejném prostranství před gymnáziem odhalen pomník císaři Josefu II. jako pocta za jeho významné reformy v období osvícenského absolutismu a připomínka jeho tří návštěv v našem městě. Pomník byl zhotoven akademickým sochařem Jiřím Leiskem z Vídně. Jako materiálu bylo pro sochu použito kararského mramoru, podstavec a schody byly zhotoveny z granitu z Bavena v Itálii. Pomník stál na svém místě až do roku 1921, kdy byl nejprve zakryt dřevěným bedněním a později odstraněn jako symbol již zaniklé habsburské monarchie. Pomník však nebyl zničen, ale pouze převezen do sousedního Fořtu. Tam v klidu přežil celá desetiletí a v roce 1999 byl zrestaurován a umístěn na své původní místo. Pomník je jednou z mála památek na období secese ve městě.

Františkánský klášter - již v roce 1651 měl v úmyslu majitel panství Hostinné, zchudlý holandský šlechtic Vilém Lamboy, v úmyslu pozvat do Hostinného některý z církevních řádů. Po neúspěšném pokusu s Jezuity padla volba na řád Františkánů. Ti obdrželi malý hřbitovní kostelík z roku 1598 za dolní městskou branou. Kostelík rozšířili a k němu přistavěli vlastní klášter. Základní kámen k výstavbě kláštera byl položen v roce 1678 a stavba dokončena roku 1684. Postupem času klášterní kostel nestačil pojmout značné množství poutníků a proto bylo rozhodnuto o jeho dalším rozšíření.V roce 1743 byla probourána severní stěna kostela a přistavěna druhá chrámová loď. Pod hlavní chrámovou lodí se nachází krypta s pozůstatky příslušníků rodu Lamboyů. Současná dvoulodní stavba je zcela unikátní a nemá období ve střední Evropě. Dnes je v prostorách klášterního kostela umístěna jedinečná sbírka sádrových odlitků antických soch pocházejících z roku 1912.

Děkanský kostel - děkanský kostel Nejsvětější trojice je nejstarší kamennou stavbou ve městě. První zmínka o kostele pochází z roku 1270 v souvislosti s jeho vysvěcením. Další zmínka pochází z roku 1345. Hlavní části chrámu pocházejí z přestaveb v období renesance. Presbytář je z roku 1552 a chrámová loď z roku 1573. Některé části stavby jsou zdobeny gotickou kružbou. Strop je klenutý a ozdobený znaky majitelů města a příznivců kostela. Hlavní oltář je pseudogotický z roku 1878. Postranní oltáře pocházejí z období baroka a připomínají pobyt Jezuitů ve městě. Renesanční kazatelna pochází z roku 1612 a je nesena postavami Mojžíše a Arona. Varhany byly zhotoveny roku 1785 v Kutné Hoře. V postranní kapli Sv.Jáchyma jsou ve zdi umístěny vzácné náhrobní kameny příslušníků českého rodu Valdštejnů, kteří byli od roku 1521 majiteli města. Ke kostelu přiléhá 53 m vysoká kostelní věž se dvěma zvony z let 1599 a 1612.

Renesanční fara - budova fary v Hostinném byla postavena v roce 1525. Její severní stěna byla vestavěna přímo do městských hradeb a západní stěna navazovala na horní městskou bránu. V roce 1555 vyhořela a v roce 1578 byla znovu přestavena v renesančním stylu. Z doby této přestavby pochází letopočet na portálu hlavního vchodu. Po dalším požáru v roce 1610 byla provedena další přestavba, kterou provedl stavitel italského původu Carlo Valmadi. Fasádu fary ozdobil psaníčkovým sgrafitem. Areál fary je obklopen barokní zdí s branou z roku 1750.